Jan Štráfelda - Průvodce online -projektem
Praha/Mělník  |  776 678 044  |  jan@strafelda.cz  |  Pošlete mi poptávku

Redakční systém (CMS)

Redakční systém je složitá webová aplikace, která umožňuje správu obsahu webu. Obvykle běží na serveru a po přihlášení poskytuje rozhraní, přes které si uživatelé mohou spravovat obsah stránek, i když vůbec nerozumí webovým technologiím. Existují také redakční systémy, které fungují jako program spouštěný v počítači.

Pro redakční systémy se používá také název publikační systém či zkratka CMS, z anglického Content Management System, systém pro správu obsahu.

Historie redakčních systémů

Statické weby

První weby, které vznikaly v počátcích internetu, tj. v letech 1990 až 2000, byly tzv. statické. To znamená, že jejich tvůrce psal kompletní HTML kód každé stránky ručně a server pak tyto stránky jen jednoduše zobrazil, nijak do nich nezasahoval. To mělo spoustu nevýhod:

K dalším nevýhodám statických webů patří, že úpravy prvků, které se na stránkách opakují, jsou zdlouhavé. Online svět proto experimentoval s desktopovými programy, které statické stránky generovaly. K nejznámějším patřil Microsoft FrontPage. Nebo s weby vytvářenými pomocí rámů – technologií, která umožňovala rozdělit okno prohlížeče do více segmentů a v každém z nich pak načíst jinou statickou stránku. Dnes už jsou tyto postupy považovány za překonané.

Toto období před příchodem redakčních systémů bývá označováno jako Web 1.0.

Přechodová fáze – jednoduché administrace

Od roku 1995 se postupně začaly rozšiřovat serverové jazyky jako PHP, ASP či JSP a vývojáři webů rychle přišli na to, že se jim vyplatí zákazníkům nabídnout administrační rozhraní, přes které si mohou přidávat další obsah sami.

Na rozdíl od současných redakčních systémů byly tyto administrace zprvu úplně jednoduché a umožňovaly pouze správu často aktualizovaného obsahu, jako jsou novinky či tiskové zprávy, u kterých zpoždění při publikaci vadilo nejvíce.

Takových předchůdců redakčních systémů existovalo mnoho – desetitisíce. Prakticky každý vývojář či internetové studio si obvykle vytvořili vlastní. Zároveň s tím se původní statické weby pomalu měnily na dynamické. Weby tehdy ještě negeneroval žádný komplexní redakční systém z dat uložených v databázi, ale shodné části stránek už se dynamicky na straně serveru načítaly z jednoho souboru.

Vznik redakčních systémů

Další vývojový krok byl logický – původní jednoduché administrace se naučily spravovat další části webu. Přibližně kolem roku 2000 se objevují redakční systémy, přes které lze spravovat obsah všech stránek. Umí také manipulovat se strukturou webu a chápou ji jako hierarchii. Administrátor si tak může založit novou stránku a umístit ji jako potomka některé již existující stránky, což se automaticky projeví na mnoha místech webu, například v hlavní navigaci, drobečkové navigaci, na mapě webu apod.

Samotný obsah stránek začíná být vytvářen pomocí markdown editorů a později také strále chytřejších WYSIWYG editorů a ukládá se do databáze (místo do souborů na disku serveru). To mimo jiné umožnilo vytvořit rychlé fulltextové vyhledávání. Vznikl tak nový typ navigace, který je naprosto zásadní zejména pro rozsáhlejší weby.

Administrace redakčního systému WordPress

Redakční systém WordPress a jeho administrační rozhraní.

Možnosti moderních CMS

Dnes už jsme o 20 let dále a redakční systémy běžně obsahují mnohé další funkce:

Základní funkce moderních CMS

Jazykové mutace

Technické záležitosti

Funkce CMS pro zvyšování viditelnosti webu

Nejpokročilejší CMS

Sofistikovanější redakční systémy, zejména ty komerční, postupně přestávají být pouhým nástrojem pro správu obsahu a mění ve složité marketingové platformy, bez kterých si již neumíme digitální marketing představit. Umožňují například:

Administrace redakčního systému Joomla

Redakční systém Joomla a jeho administrační rozhraní.

Výhody využití redakčních systémů

  1. Rychlejší publikace obsahu

    Přidat nový obsah na web, který běží na redakčním systému, je dnes otázkou minut. Přihlásíte se, vyplníte jednoduchý formulář s názvem a dalšími parametry nové stránky, vložíte text článku, uložíte. A miliony lidí si ho mohou okamžitě přečíst.

  2. Levnější publikace obsahu

    Už jsem to zmínil, k publikaci obsahu už dnes nepotřebujete rozumět HTML kódování či jiné specifické znalosti. Nemusíte platit HTML kodéra a ztrácí se tak úměra, že čím více obsahu chcete dostat na web, tím to bude dražší.

  3. Stránky lze spravovat odkudkoliv

    Ke správě statického webu jste dříve potřebovali několik nástrojů. Minimálně editor a FTP klient, kterým jste úpravy nahráli na server. Dnes to rychle zvládnete i z počítače kamaráda, z internetové kavárny nebo třeba s pomocí chytrého telefonu.

  4. Možnost spolupráce při tvorbě obsahu

    Modernější CMS obsahují funkce pro sdílení podkladů ve skupině autorů a pro společné vytváření obsahu. K vytvářeným článkům je například možné vést diskuzi a ladit je přímo v redakčním systému, ještě před publikací. Představte si, o kolik se tento proces zrychlí, když si lidé nemusí posílat dokumenty e-mailem a jen reagují na automatické anotace, které jim CMS vytváří.

  5. Oprávnění a role

    Tento bod souvisí s předchozím. U větších organizací je běžné, že článek připravuje jeden člověk, jiný dělá korekturu a ještě jiný ho schvaluje k publikaci. Přidělené oprávnění se také může vztahovat jen na určitou kategorii webu.

  6. Rychlejší vývoj nových webů

    Redakční systémy přináší také nezanedbatelnou výhodu pro vývojáře. S každým dalším webem, který na daném redakčním systému postaví, se schopnosti systému rozšíří a developer tak nemusí neustále programovat tytéž funkce. To také vývoj webů dramaticky zlevňuje.

Administrace redakčního systému Drupal

Redakční systém Drupal a jeho administrační rozhraní.

Druhy redakčních systémů

Redakční systémy podle funkce

Redakční systémy podle licence

Redakční systémy podle technologie

Přičemž hostované redakční systémy se dále dělí na: 

Administrace redakčního systému Adaptic Admin

Komerční redakční systém Adaptic Admin, na kterém běží i tento web.

Další specifické typy CMS

Open source CMS

Open source CMS, neboli redakční systémy s otevřeným kódem, jako jsou WordPress, Drupal, Joomla, OpenCMS, Mambo, Plone a mnohé další, obvykle vyvíjí rozsáhlá komunita programátorů. Kdokoliv si může redakční systém snadno stáhnout, upravit a často ho i šířit dále za podmínek vymezených jeho licencí.

Výhody otevřených redakčních systémů

Nevýhody open source CMS

Redakční systémy s otevřeným zdrojovým kódem bývají navrhovány tak, aby vyhovovaly většině. To znamená, že čím specifičtější máte nároky, tím méně vám CMS vyhoví. Může se dokonce stát, že vám vývojáři navrhují web podle možností redakčního systému, místo aby hledali ideální řešení pro potřeby vašich uživatelů.

Leccos si lze přizpůsobit výše zmíněnými pluginy a doplňky, ale i u jednoduchého webu jich obvykle potřebujete několik desítek. Každé takové rozšíření pak web trochu zpomaluje, je třeba je pravidelně aktualizovat apod. Některá rozšíření časem zamrznou ve vývoji a vy pak nemůžete dále aktualizovat jádro systému, protože by vám doplněk přestal fungovat. Případně musíte danou funkčnost narychlo řešit jiným doplňkem. Nemáte žádné garance a kromě komunitních diskuzních fór vlastně neexistuje ani žádná oficiální podpora. Tyto nevýhody částečně kompenzuje, pokud máte po celou dobu k ruce někoho, kdo se v ekosystému daného CMS dobře vyzná a jeho vývoj dlouhodobě sleduje.

Poslední nevýhodou je samotný otevřený kód, resp. jeho bezpečnost. Tím, že se daný redakční systém používá hodně lidí a že se útočník snadno dostane ke zdrojákům, vyplatí se mu investovat čas do hledání zranitelností a ty pak rychle a masově využít. Znamená to, že je nutné opravdu hodně dbát na zabezpečení a průběžné aktualizace redakčního systému – a ani pak nejste úplně v bezpečí. Na druhou stranu, otevřený kód zároveň znamená, že si do redakčního sytému nemohl udělat zadní dvířka žádný programátor, jako se to někdy stává u komerčních řešení.

Komerční redakční systémy

Někdy se jim také říká proprietární redakční systémy. Jak jsem již naznačil výše, z historických důvodů si téměř každé webové studio postupně vytvořilo vlastní CMS. Tyto systémy se od sebe velice liší kvalitou, možnostmi dalšího rozvoje, podporou a celkovým zázemím, jaké může daná firma poskytnout. Za některými redakčními systémy najdete pouze jediného programátora. Při jeho výpadku budete nahraní.

Na opačné straně spektra pak stojí třeba známá brněnská firma Kentico, která dlouhodobě vytváří vysoce kvalitní redakční systém na světové úrovni. Podíváme-li se na segment redakčních systémů pro e-shopy, nejvíce internetových obchodů v ČR provozuje firma Shoptet. Potřebujete-li špičkové řešení na míru, dobré jméno mají e-shopy Shopsys.

Komerční redakční systémy a e-shopy bývají obvykle nabízeny jedním z těchto tří způsobů:

Jednorázová licence

Dodavateli, který vám na svém redakčním systému obvykle zároveň vytváří web, zaplatíte jednorázovou částku. Web pak běží buď z vašeho serveru, nebo ho dodavatel provozuje ze svých serverů a vy pak u něj platíte klasický webhosting.

Nevýhodou tohoto řešení je fakt, že dodavatel obvykle nemá příliš velkou motivaci k tomu, aby se o váš projekt dlouhodobě staral. Vždy pro něj bude výhodnější stavět weby nové, než upravovat a udržovat ty stávající.

Aplikační hosting

Dodavateli platíte měsíční paušál, který zahrnuje webhosting, pronájem hotového webu i použitého redakčního systému. Často se na začátku platí také služby na míru, například grafika webu či tvorba HTML šablon, které si v případě nespokojenosti může klient odnést k jinému dodavateli.

Značnou nevýhodou, stejně jako u jednorázové licence, je tzv. proprietární uzamčení (vendor lock-in). To znamená, že výběrem dodavatele redakčního systému se stáváte tak trochu jeho rukojmími. Neboť vyměnit redakční systém, na kterém web běží, bývá obtížné, časově náročné a hodně nákladné. A platí to tím více, čím je web specifičtější a redakční systém pod ním více přizpůsobený na míru.

Balíčkové řešení

V tomto modelu dodavatel obvykle sám nevytváří weby, ale soustředí se čistě na vývoj redakčního systému. Ten proto obsahuje funkce, které vám umožní si web sami naklikat, vytvořit si pro něj vlastní šablony atd. Pak už si jen platíte měsíční pronájem. Případně dodavatel redakčního systému spolupracuje s třetími stranami, které vám na jeho CMS nový web postaví. Mezi nejznámější poskytovatele balíčkových řešení patří WebFlow, SolidPixels, SquareSpace, WebNode či méně osvědčený WIX.

Tento platební model se postupně stále více rozšiřuje, neboť jeho zásadní výhodou je fakt, že zadavatel nenese náklady na aktualizaci redakčního systému, netýká se ho riziko technického dluhu, nemusí platit další rozvoj CMS ani doprogramování dalších funkcí, které nejspíš budou za pár měsíců potřebné, aby web obstál v moderním, silně konkurenčním prostředí.

Na druhou stranu, balíčková řešení mívají obvykle omezené možnosti přizpůsobení, takže dříve nebo později narazíte na hranice toho, co vám redakční systém umožní. Pokud však nepotřebujete zásadnější úpravy na míru – a takových webů je dnes cca 80 % – redakční systém či e-shop formou balíčku vaše požadavky splní a v dlouhodobém horizontu zaplatíte mnohem méně, než u jednorázové licence nebo aplikačního hostingu.

Přemýšlíte, jak si vybrat redakční systém? Přečtěte si rozsáhlý článek od @strafelda, lepší přehled v češtině nenajdete.

Tweetnout jedním klikem

Zastoupení redakčních systémů v ČR

Podle dat WhatCMS.org z ledna 2020 vede v ČR s velkým náskokem redakční systém WordPress s 51 % domén. Následuje Drupal a Joomla s 8 %, Shoptet s 6 % a další e-shopová CMS:

Nejčastější redakční systémy v ČR

V České republice je nejčastějším redakčním systémem se značnou převahou CMS WordPress.

Zaujal jsem vás? Přihlašte se do mailingu a mé další texty už vám neuniknou:

 

Zprávy posílám cca 8 × ročně. Odhlásit se můžete kdykoliv. Více informací.



Nezávazná poptávka

  (volitelné)