Headless CMS

Coupled × decoupled × headless CMS

Tradiční redakční systémy, jako je třeba WordPress, kterým se někdy říká též coupled CMS, obvykle obsahují dvě části. První z nich je tzv. backend, tj. administrace, která správcům webu po přihlášení slouží k vytváření a úpravám obsahu. Druhá část, tzv. frontend, pak takto vytvořený obsah zobrazuje. Generuje samotný web, který vidí uživatelé. Obsah vytvářený v coupled redakčním systému bývá úzce svázaný s tím, jak bude zobrazován (obvykle na webu).

Headless redakční systémy jsou proti tomu jednodušší, protože frontendovou část vůbec neobsahují (neboli nemají hlavu). Hotový obsah distribuují dalším systémům, jako jsou různé nezávislé weby, microsite, mobilní aplikace, sociální sítě, mailer a další marketingové kanály. Spravovaný obsah je obvykle nezávislý na zobrazení a bývá vytvářen s ohledem na znovupoužitelnost napříč různými systémy a platformami.

Existují také tzv. decoupled CMS, jakési přechodové stádium, jejichž architektura důsledně obě roviny odděluje. Ve chvíli, kdy se tedy objeví potřeba vyměnit frontendovou část (třeba proto, že už nestačí moderním trendům), postavíte si ji celou znovu na jakékoliv jiné technologii. A z původního systému přitom dále používáte samotný backend.

Rozdělení headless CMS

1. API-based headless CMS

   Někdy se jim také říká API-driven CMS. Tyto redakční systémy si obsah ukládají klasicky v databázi a poskytují ho společně s dalšími metadaty ostatním navázaným systémům pomocí API, obvykle přes REST či GraphQL. Ke známějším zástupcům patří například Contentful, DatoCMS nebo Strapi.

2. Git-based headless CMS

   Tyto headless redakční systémy neukládají obsah do databáze. Jako úložiště používají Git, open-source systém používaný vývojáři obvykle ke správě různých verzí programů, větvení vývoje apod. Z toho plynou zajímavé výhody, jako je například možnost sledovat průběžné změny v obsahu. Ke známějším zástupcům tohoto typu headless CMS patří Netlify CMS, Jekyll Admin či Forestry.

Výhody headless redakčních systémů

Centralizace obsahu

Jak už jsme si řekli, headless CMS umožňují schraňovat na jednom místě obsah, který se pak používá v mnoha dalších aplikacích, nejen na webu. Tato centralizace je sama o sobě obrovskou výhodou, zejména pokud se na tvorbě obsahu podílí větší množství lidí a používají složitější procesy (verzování obsahu, různé úrovně schvalování apod.).

Doporučuji si uvědomit, že množství míst, kam je třeba obsah distribuovat, stále roste. Kromě různých webů, online kanálů, projektů partnerů atd. už to běžně bývají různé chatboty, messenger, SMS brány, v blízké budoucnosti přibudou také hlasem ovládaná zařízení, IoT (internet věcí), různé aplikace virtuální a smíšené reality apod.

Snazší změna frontendu

Další velkou výhodou headless CMS je fakt, že při změně technologie webu (nebo jiného systému, který obsah zobrazuje) si administrátoři nemusí zvykat na nové uživatelské rozhraní a s ním související odlišné postupy a procesy (které mohou být u velkých firem hodně složité). Vymění se jen frontendová část aplikace a vše jede dál.

To také významně zjednodušuje změny těchto systémů a výrazně je zlevňuje. Představte si kompletní redesign rozsáhlého webu, kde však najednou vývojáři řeší jen frontendovou část. Vytváření a ukládání zobrazovaných dat, obsahu stránek, slovníčku pojmů, častých dotazů, popisů produktů apod. – nic z toho už je netrápí, protože si vše snadno natáhnou z headless CMS. Nebo tam stejným způsobem pošlou nově získaná data, třeba poptávky, objednávky a další zpětnou vazbu návštěvníků webu. Vývoj takového řešení bude nejspíš o polovinu rychlejší a o polovinu levnější.

Přitom platí, že tlak na změny frontendu je mnohem větší než na backend. Například technologie webů se velmi rychle vyvíjejí, mění se internetové prostředí, konkurence weby rychle vylepšuje… To nutí všechny k rychlému závodu, aby v očích zákazníků obstáli, aby obsadili rozumné pozice ve vyhledávačích, aby přivedli zákazníky ze sociálních sítí apod. Dobrým příkladem může být aktuálně probíhající přechod na weby postavené na JavaScriptu pomocí frameworků jako Vue JS, Angular či React. Oddělení frontendu a backendu do dvou nezávislých systémů je tedy logickým krokem, je to jako kdybyste v náročném závodě odhodili těžkou kouli na noze.

Další výhody headless systémů

Mezi další výhody bývají uváděny:

• Větší bezpečnost – protože je jednodušší kvalitně zabezpečit API než celý web.
• Škálovatelnost – protože oddělení frontendu a backendu s sebou nese menší nároky na výkon.
• Větší flexibilita – protože si pak pro jednotlivé projekty mohou vývojáři vybírat nejrůznější technologie a řešení, která se pro daný projekt nejvíce hodí. Bez ohledu na administrační část projektu.