Jan Štráfelda - Průvodce online -projektem
Praha/Mělník  |  776 678 044  |  jan@strafelda.cz  |  Pošlete mi poptávku

Přesměrování 301

Přesměrování (anglicky redirect) je způsob, jak sdělit prohlížeči, že obsah požadované URL adresy byl přesunut jinam. Prohlížeč pak automaticky načte tuto novou adresu. Existuje celá řada různých typů přesměrování. Konkrétně přesměrování 301 pak prohlížeči říká, že obsah byl na novou adresu přesunut trvale.

Řekněme, že jsme museli přesunout obsah stránky na jinou adresu a stará adresa tím přestala fungovat. Přijde-li sem návštěvník třeba z odkazu na jiném webu, nic nenajde a proto nejspíš zase rychle odejde. Přitom na webu pro něj hledaný obsah stále máme. Řešením je trvalé přesměrování 301 – pokud ho pro starou adresu nastavíme, adresa v prohlížeči se návštěvníkovi změní na novou adresu a příslušný obsah se mu zobrazí.

Typy přesměrování

Přesměrování uživatele lze na webech řešit několika různými způsoby:

Přesměrování na straně serveru (server-side)

Kliknete na odkaz vedoucí na adresu, která již neexistuje, ale má nastavené přesměrování. Váš prohlížeč si tedy pomocí HTTP protokolu na serveru vyžádá danou stránku, ale server nevrátí její obsah, pouze pošle informaci o přesměrování (opět pomocí HTTP protokolu). Prohlížeč si následně vyžádá na serveru novou adresu a tu zobrazí. Celé to proběhne tak rychle, že uživatel obvykle nic nepostřehne.

Podle toho, jakou přesně odpověď server vrací, se serverová přesměrování rozdělují dále. První řádek této odpovědi totiž obsahuje číslo stavu, podle kterého prohlížeč ví, jak požadavek dopadl. A jednou z možných odpovědí je právě 301 Moved Permanently, neboli že stránka byla trvale přesunuta na jinou adresu.

Z dalších možných odpovědí jsou nejdůležitější:

Přesměrování po načtení stránky v prohlížeči (client-side)

Jen pro informaci, přesměrování může být také přímo v obsahu stránky, kterou prohlížeč ze serveru dostane. A to buď ve formě speciálního meta tagu refresh, nebo pomocí JavaScriptu. Podrobněji to vysvětluje Yuhů na Jakpsatweb.cz.

Pro nás je důležité, že přesměrování v prohlížeči už se dnes používají jen ve specifických situacích – správný způsob řešení přesměrování je ten serverový a většinou jde o permanentní přesměrování, tedy s kódem 301. Tak to doporučují i vyhledávače. To proto, že serverová přesměrování jsou rychlejší, spolehlivější a fungují i bez vykreslení stránky (které roboti vyhledávačů stále dělají jen omezeně).

Kdy potřebujeme přesměrování 301

Po přesměrování 301 sáhněte vždy, když se obsah stránky přesouvá na jinou adresu. To se typicky děje v těchto případech:

Typickým příkladem, kde to často dělává potíže, mohou být některé nesprávně navržené e-shopy. Když zde přesunete produkt do jiné kategorie, nebo třeba kategorii přejmenujete, změní se jejich adresa a ještě se navíc žádné přesměrování nevytvoří automaticky. Pokud už takové e-shopové řešení musíte používat, je třeba si na to vytvořit proces a přesměrování pokaždé zajistit ručně.

Co kdybychom nepřesměrovali?

Pokud byste udělali některé z těchto změn na webu a původní adresy nepřesměrovali, uživatelé by chodili na původní adresy přes odkazy na jiných webech – a nic by se jim nezobrazilo, pouze chybová stránka 404. Část by se možná pokusila obsah vyhledat na webu jiným způsobem, ale většina by web zbytečně znechuceně opustila. A nejde jen o zpětné odkazy, staré adresy mohou mít lidé uložené v záložkách prohlížeče, mohou být obsažené ve starších newslettrech, v PDF souborech či být někde vytištěné ve firemních materiálech, na takový odkaz může návštěvníky přivádět placená reklama apod.

A jak už nejspíš tušíte, nejde jen o negativní zkušenost návštěvníků. Správně nastavená přesměrování mají obrovský význam i z hlediska optimalizace pro vyhledávače.

Přesměrování 301 a SEO

Přesměrování 301 mohou značně ovlivňovat výsledky ve vyhledávačích. To proto, že pro roboty vyhledávačů to funguje stejně jako pro prohlížeč návštěvníka. Nastavíme-li při změně adresy stránky přesměrování správně, robot snáze nalezne přesunutý obsah a zkrátí se tak výpadek přesunutého obsahu z výsledků vyhledávání.

Ztráta zpětných odkazů

Zpětné odkazy vedoucí na danou stránku jsou pro vyhledávač důležitým signálem, podle kterého se rozhoduje o umístění stránky ve výsledcích. Pokud při změně adresy nevytvoříme přesměrování, vyhledávač odkazy na původní stránku zahazuje (protože ta už z jeho pohledu neexistuje). A přesunutá stránka tak začíná úplně z nuly, jakoby právě nově vznikla.

Pokud však přesměrování vytvoříme, link juice (hodnocení stránky vyhledávačem) se předá z původní adresy na novou. Do roku 2016 Google nepředával všechen link juice, byl zde asi 15% útlumový faktor. Pak to ale změnili, zřejmě v souvislosti s masivními přechody webů na HTTPS. A nyní se, pokud vím, předává vše. Stejně jako u dočasných přesměrování 302 či 307 (která dříve link juice nepředávala).

Přesměrování při redesignu webu

Zajistit permanentní přesměrování 301 je důležité zejména při kompletním redesignu webu, kdy se často změní adresy všech stránek a přestanou pak fungovat všechny zpětné odkazy. Kdybychom staré adresy nepřesměrovali na nové, o tyto odkazy bychom přišli a web by se brutálně propadl ve vyhledávání. Takový propad, i když později přesměrování všech stránek správně nastavíte, může trvat i půl roku.

Ale pozor! Platí to i pro všechny předchozí redesigny. Pokud právě nechystáte první redesign webu, nezapomeňte si ze starého redakčního systému také vytáhnout přesměrování nastavená před redesignem. A přenést je do nového redakčního systému. Abyste zbytečně nepřišli o odkazy, které vznikly před dvěma či třemi redesigny.

Pozdě, říkáte? Že na to nikdo nemyslel? Možná vám pomůže návod, jak získat staré adresy stránek vašeho webu z webového archivu Archive.org. Je to mimochodem osvědčená link buildingová technika, takové sbírání nízko visícího ovoce. Existuje pro to také parádní nástroj IAWM extractor.

Příliš mnoho nenalezených stránek

I pokud by nám nešlo o zpětné odkazy, je třeba se přesměrováními již zaindexovaného webu zabývat. Platí totiž, že pokud web vrací příliš často chybu 404 (tj. informaci, že danou stránku nenalezl), zhoršuje se mu umístění ve vyhledávačích.

Přesměrování jako řešení duplicitního obsahu

Pomocí přesměrování 301 se také řeší problém duplicity obsahu. Typickým příkladem bývá zobrazování téhož obsahu na adrese https://www.example.cz i na adrese https://example.cz (s www a bez něj). Z pohledu vyhledávače jsou to totiž dvě různé adresy. Stejně, jako kdyby se třeba lišily jen protokolem – https://example.czhttp://example.cz.

Takový stav vám škodí, protože vyhledávač si vybere jednu z adres a tu bude zobrazovat ve výsledcích vyhledávání. Přitom některé zpětné odkazy vám budou vznikat na první verzi, jiné na ty ostatní – vyhledávačem ignorované, takže jejich potenciál zahodíte. Pokud však přesměrujeme všechny varianty na námi preferovanou podobu, link juice se předá a máme po problému. A noví návštěvníci navíc začnou budovat odkazy už jen na výslednou variantu (jinam se nedostanou).

Přesměrování obrázků

Na toto se při redesignech webů běžně zapomíná. Ale pro obrázky platí totéž, co platí pro textový obsah stránky. Zejména, jde-li o obrázky, které se dobře umisťují ve vyhledávání obrázků. Taková vyhledávání představují na některých webech významný zdroj návštěvnosti. Při změně jejich URL je proto potřeba přesměrovat starou adresu na novou.

Přesměrování vs. kanonizace

Lidé občas váhají, kdy mají sáhnout po přesměrování a kdy použít kanonizaci URL. Je to jednoduché – canonical tag použijte, pokud potřebujete stránku na webu zachovat, ale její obsah je totožný, či hodně podobný obsahu jiné stránky na webu. Typicky třeba u filtrů produktů, kde různá nastavení filtrů mohou produkovat hodně podobné stránky, které se ale liší adresou. A přitom zde přesměrování 301 použít nemůžeme (protože by lidé výsledky filtrování neviděli).

Pokud můžete, adresy neměňte

Pamatujte si, že i když přesměrování nastavíte správně a ihned po přesunu stránky jinam, bude to mít ve vyhledávači své dopady. Zejména v případě přesměrování většího počtu adres (třeba při přesunu celého webu na jinou doménu či při přesunu webu na HTTPS či kvůli změně redakčního systému) se stává, že se celý web dramaticky propadne ve výsledcích vyhledávání. A zpět se pak vrací postupně v rámci týdnů až měsíců. Většinou si také mírně pohorší pozice.

Je to jeden z dobrých důvodů, proč adresy webu vůbec neměnit. Pokud už je však změnit z objektivních důvodů musíme, nezbývá než čekat, až změnu vyhledávače „přechroustají“. A mezitím se věnovat získávání dalších odkazů, které pozice stránek webu zase posílí.

Adresy stránek nikdy neměňte. Nikdy. Opravdu nikdy. Ale pokud přece jen musíte, zajistěte přesměrování 301 ze starých adres na nové. A počítejte s mírným propadem.

Tweetnout jedním klikem

Jak dlouho by mělo přesměrování fungovat

Ideálně permanentně. Pokud však máte významné důvody, proč přesměrování časem zrušit (třeba že nechcete stále platit starou doménu), obecně se radí ponechat přesměrování 301 funkční alespoň jeden rok.

Kde se přesměrování 301 nastavuje

Přesměrování v redakčním systému

Většinou na to v redakčním systému bývá speciální sekce. Správa přesměrování je jednoduchá. Do formuláře zadáte původní adresu a tu novou. Zbytek už zajistí redakční systém sám – uloží si přesměrování do tabulky v databázi a jakmile se někdo pokusí zobrazit si stránku na původní adrese, pošle mu serverovou hlavičku s informací o přesměrování.

Poznámka: WordPress stále neumí správu přesměrování 301 nativně, ale existují pro něj pluginy, které tuto možnost přidávají. Například Redirection. Poraďte se se svým vývojářem.

Správa přesměrování v redakčním systému Adaptic Admin

Takto jednoduše vypadá správa přesměrování v našem redakčním systému Adaptic Admin.

Chytřejší redakční systémy umí přesměrování 301 vytvářet automaticky při všech změnách adres. Například pokud změníte název stránky, redakční systém se vás zeptá, zda chcete upravit i adresu. A po potvrzení automaticky vytvoří přesměrování 301 z původní adresy na novou. Tohle chování je důležité, protože s redakčním sytémem obvykle pracují lidé, kteří o přesměrováních nic nevědí.

Přesměrování v souboru .htaccess

Soubor .htaccess je textový soubor, který slouží ke konfiguraci serveru Apache. Pokud do něj přidáte následující kód, stará stránka bude přesměrována na stránku novou:

Redirect 301 /stara.htm https://www.example.cz/nova.htm

Podobným způsobem lze v souboru .htaccess nastavovat přesměrování celých adresářů, obsah ze staré domény na novou, nebo třeba nastavit výše zmiňované přesměrování adres bez www na adresy s www:

RewriteEngine on
RewriteCond %{HTTP_HOST} !^www\.(.*)
RewriteRule (.*) https://www.%{HTTP_HOST}/$1 [R=301,L]

Více vám napoví generátor přesměrování pro .htaccess soubory.

Přesměrování ve skriptu

Přesměrování 301 lze nastavit také přímo v PHP skriptu. Je to tedy úkol pro programátory.

<?php
header('Location: https://www.strafelda.cz', true, 301);
die('Pro pokračování prosím <a href="https://www.strafelda.cz">klikněte sem</a>.');
?>

Kromě PHP samozřejmě funguje nastavování přesměrování 301 i v dalších serverových jazycích.

Jak přesměrování zkontrolovat

Nejčastější chyby při přesměrovávání

  1. Přesměrování úplně chybí

    Běžnější chyba. Pokud administrátoři webu neumí s přesměrováními správně pracovat, často stránku prostě přesunou a nic nenastaví. Se všemi důsledky popisovanými výše.

  2. Přesměrování na nerelevantní obsah

    Pokud po redesignu už nikde na webu nemáte relevantní obsah k původní adrese, nikam nepřesměrovávejte. Návštěvníkům i robotům se zobrazí chybová stránka 404 a z ní pochopí, že tu daný obsah už nenajdou.

    Ostatní postupy vedou jen k jejich zmatení, zejména tolik oblíbené přesměrování na úvodní stránku webu. Zdánlivě o daného člověka tímto trikem nepřijdete, ale ve skutečnosti většinu lidí jen naštvete. A to platí i pro roboty vyhledávačů.

  3. Zbytečné přesměrování

    Někteří administrátoři sice nastaví přesměrování, ale už neopraví odkazy na danou stránku v obsahu webu. Takový odkaz pak vede na přesměrování, které teprve uživatele dostane na finální adresu.

    Ano, funguje to, ale jak nedávno kdosi vtipně glosoval na Facebooku, je to, jako byste v realitě poslali člověka na vzdálenou adresu, kde si pak na vratech přečte novou adresu pobočky. Máte-li možnost, určitě odkazy v administraci přepište na ty finální (alespoň na svých webech). A přesměrování vytvořte kvůli těm zbývajícím odkazům.

  4. Řetězení přesměrování

    Dejte si pozor, abyste nevytvořili přesměrování na stránku, která pak také přesměrovává. Vznikají tím tzv. řetězce přesměrování. Do určitého počtu přesměrování fungují, ale pak způsobují potíže. Každé přesměrování, kterého se v rámci řetězce můžete zbavit, se počítá.

  5. Smyčky přesměrování

    Ještě horším případem je, když ze stránky A přesměrujete na stránku B a z té opět na stránku A. Prohlížeč se zacyklí a uživateli se nic nezobrazí. Smyčky přesměrování jsou zákeřné v tom, že se obtížně zjišťují, protože v rámci smyčky může být vloženo i více přesměrování (stránka A → stránka B → stránka C → stránka A).

  6. Odkazy na přesměrování v mapě stránek

    Přesměrování nejsou reálné stránky s obsahem. Proto by se odkazy na ně neměly nacházet na mapě stránek ani v souboru Sitemap.xml (rozšířená mapa stránek pro roboty vyhledávačů).

Zaujal jsem vás? Přihlašte se do mailingu a mé další texty už vám neuniknou:

 

Zprávy posílám cca 8 × ročně. Odhlásit se můžete kdykoliv. Více informací.



Nezávazná poptávka

  (volitelné)