Stavový kód

Stavový kód je součástí odpovědi serveru na požadavek položený prohlížečem nebo jiným HTTP klientem (třeba robotem vyhledávače) pomocí HTTP protokolu. Odpověď server posílá také pomocí HTTP protokolu. Stavový kód má vždy podobu trojmístného čísla.

První řádek této odpovědi tvoří právě stavový kód a tzv. stavové hlášení, což je slovní vyjádření stavového kódu v angličtině. Stavový kód a stavové hlášení klientovi říká, jak požadavek dopadl. Po stavovém kódu pak v odpovědi následuje HTTP hlavička.

Příklad stavového kódu a hlášení

HTTP/1.1 200 OK

První řádek odpovědi zobrazuje protokol a jeho verzi, pak následuje stavový kód 200 a stavové hlášení OK. Oboje dohromady prohlížeči či jinému klientovi říká, že server požadovanou stránku nalezl a přikládá ji hned za HTTP hlavičkou.

Varianty stavových kódů

Stavové kódy vždy začínají čísly 1 až 5 a toto číslo určuje typ informace:

• 1 – informační kód
• 2 – úspěch
• 3 – přesměrování
• 4 – chyba klienta
• 5 – chyba serveru

Důležité stavové kódy a hlášení

Stavových kódů je dnes stanoveno asi 60, nám marketérům ale stačí znát jich jen dvanáct:

1. 200 OK

   Server nalezl požadovanou stránku a posílá ji.

2. 301 Moved Permanently

   Tzv. trvalé přesměrování 301. Tento i všechny další požadavky by měl klient směřovat na jinou adresu.

3. 302 Found

   Dočasné přesměrování. Nyní je třeba vyžádat si stránku na jiné adrese, ale příště si ji má klient vyžádat zase tady.

4. 303 See Other

   Toto přesměrování se používá po pracování dat z formulářů odesílaných metodou POST, když je třeba zobrazit výsledek zpracování formuláře uživateli.

5. 304 Not Modified

   Server tímto informuje, že se od posledního požadavku, jehož datum prohlížeč poslal v žádosti, daná stránka nezměnila a prohlížeč ji tedy může zobrazit z keše.

6. 307 Temporary Redirect

   Dočasné přesměrování. Nová verze nahrazující 302. Podle vyjádření Google z roku 2016 také předává link juice, stejně jako 301 a 302.

7. 308 Permanent Redirect

   Novější specifikace permanentního přesměrování, než je 301, která někdy může změnit metodu HTTP requestu na GET. Jinak se 307 chová stejně jako 301, tj. prohlížeč si načte novou stránku a také vyhledávače přenáší link juice z původního odkazu.

8. 401 Unauthorized

   Pro přístup k dané stránce je potřeba HTTP autentizace. S tou se dnes setkáte hlavně při zobrazovanání vývojové verze nového webu na extranetu dodavatele.

9. 403 Forbidden

   Server odmítá předat obsah, který si klient žádá. Tento stavový kód se zobrazuje, pokud se klient například snaží zobrazit adresář, ve kterém není definován žádný výchozí soubor.

10. 404 Not Found

    Požadovaná stránka nebyla nalezena. Je-li server správně nastavený, může s tímto kódem poslat chybovou stránku, kterou pak prohlížeč zobrazí uživateli.místo standardní chyby běžně prohlížečem zobrazované. To rozhodně chceme, protože to zlepšuje uživatelský prožitek.

11. 410 Gone

    Požadovaná stránka už není nadále dostupná. Na rozdíl od chyby 404, která prohlížeči říká, aby se ptal na danou adresu příště klidně znovu, stavový kód 410 doporučuje požadavky na stejnou adresu již příště neopakovat. Pokud URL vrací chybu 410 u již zaindeované stránky, Google prý sránku z indexu vyhodí mnohem rychleji, než kdyby vracela chybu 404.

12. 500 Internal Server Error

    Tento kód server vrací, pokud došlo při generování stránky k nějaké chybě a server tuto chybu nesmí zobrazit, aby neusnadnil případnému útočníkovi proniknutí (na rozdíl od vývojového serveru, kde je zobrazování chyb povolené). Problém je třeba identifkovat v logu serveru (je-li server správně nastavený).

13. 503 Service Unavailable

    Služba je dočasně nedostupná. Buď probíhá údržba, nebo je server přetížený.

Jak zjistím stavový kód

Řešíte-li stavový kód pro jedinou stránku, můžete zkusit vložit odkaz na stránku do některého online nástroje. Mně se osvědčuje třeba HttpStatus.io.

Pokud vás zajímají stavové kódy všech stránek na webu, budete už potřebovat specializovaný program, který funguje jako crawler. Jako je například Screaming Frog nebo Xenu.