Jan Štráfelda - Průvodce internetovými projekty
celá ČR (přes video)  |  776 678 044  |  jan@strafelda.cz

Obsah stránky (TOC)

TOC je zkratka z anglického Table of contents a označuje se tak obsah v podobě tabulky odkazů vedoucích do hloubky článku. Podobně, jako to vidíte na této stránce a na detailech pojmů v Encyklopedii. Nebo možná znáte podobný obsah z Wikipedie.

Jak obsah stránky zlepšuje UX

Hodí se zejména, pokud je stránka rozsáhlá. Protože:

  1. TOC ukazuje uživateli obsah stránky

    Návštěvník webu tak během fáze skenování stránky snáze zjistí, o čem stránka je a co vše na ní najde. Zvyšuje se tím šance, že ho zaujmeme a motivujeme k důkladnějšímu přečtení.

  2. TOC umožňuje rychlý přechod do hloubi stránky

    Pokud uživatel nechce číst celý text, může pomocí obsahu rychle přeskočit na část, která ho skutečně zajímá. Nebo se možná znovu vrací kvůli nějaké informaci na stránce, která ho zaujala při předchozí návštěvě – a my mu tabulkou s odkazy usnadníme, aby se k ní rychle dostal.

  3. TOC umožňuje odkazovat z cizích webů do hloubi stránky

    U krátké stránky na tom nezáleží, ale pokud mluvíme o stránce, která obsahuje několik normostran textu, už může být pro lidi užitečné odkázat přímo na danou část textu. Když to na webu umožníte, podpoříte si tím vznik zpětných odkazů.

  4. TOC odděluje úvod k textu od zbytku obsahu

    Nezdá se to jako důležitá funkce obsahu stránky, ale je to užitečné. Úvod stránky se tak chová jako perex článku, aniž bychom ho museli nějak zvýrazňovat a přidávat tím na stránku další vizuální šum.

E-book za mail

Získejte podrobný návod Jak na e-mail marketing (52 stran). Více informací.

Žádný spam, jen užitečný obsah. Newsletter posílám cca 8× ročně. Odhlásíte se kdykoliv.

Obsah stránky ve vyhledávačích

Z hlediska vyhledávačů přináší použítí TOC dvě zásadní výhody:

  1. Zvyšuje dwell time

    Dwell time je čas, který návštěvník stráví na webu po příchodu z vyhledávače, než se vrátí opět na výsledky vyhledávání. Je to jedna z důležitých metrik, podle níž Google stránku hodnotí. A pokud se návštěvník díky obsahu začte, stráví u nás delší dobu. Ze stejného důvodu se ostatně používá také doporučování dalších článků.

  2. Zobrazuje se přímo v SERPu

    Máte-li na stránce obsah v podobě čitelné pro crawlery vyhledávačů, Google i Seznam umí zobrazit příslušné odkazy přímo ve výsledcích vyhledávání. Dělají to jen někdy a nedá se to nijak vynutit. Obvykle je zobrazují hlavně na prvních pozicích výsledků.

    A to samozřejmě chceme – další řádek navíc zvyšuje viditelnost snippetu, odlišuje ho od konkurenčních odkazů a tím mu zvyšuje míru prokliku.

Vyhledávač Google

Pozor na to, že Google hodně podobně jako TOC zobrazuje i sitelinky v přirozeném vyhledávání.

TOC ve výsledích vyhledávání na Google
Odkazy získané z obsahu stránky ve výsledcích vyhledávání na Google. Všimněte si, jak je zkracuje a doplňuje tečky, pokud jsou moc dlouhé.

Vyhledávač Seznam

V Seznamu říkají obsahu stránky „osnova“:

TOC ve výsledcích vyhledávání na Seznamu
Odkazy získané z obsahu stránky ve výsledcích vyhledávání na Seznamu.

Jak obsah stránky vytvořit

Můžete to samozřejmě dělat ručně, ale je to dost pracné a těžko dlouhodobě uhlídáte, že všechny odkazy správně fungují. Proto je lepší to zautomatizovat.

Programátorsky je to poměrně triviální. Napsal jsem si na to automatickou funkci, která při uložení pojmu v administraci:

      1. Najde  pomocí regulárních výrazů všechny podnadpisy úrovně H2 a H3 na stránce.
      2. Přidá k nim identifikátory (kotvy, na které lze odkazovat pomocí URL fragmentů).
      3. Vytvoří seznam hierarchicky tříděných odkazů, přičemž do anchor textů zkopíruje text nadpisu.
      4. Hotový TOC vloží před první podnadpis.

Funkce se spustí pouze v případě, kdy jsou na stránce alespoň tři podnadpisy (aby se nevytvářel třeba obsah o jediné položce).

Skrolující TOC s vyznačeným postupem

Narazil jsem na zajímavý experiment, kdy na desktopech designér umístil obsah stránky do pravého sloupce a zde ho fixně přichytil, takže tabulka s odkazy byla během skrolování stále vidět. Jednotlivé odkazy obsahu stránky se pak postupně rozsvěcely, jak se návštěvník postupně pročítal celým článkem.

Autora k experimentu přiměl předpoklad, že toto řešení prodlouží čas strávený na stránce a tedy i tolik žádaný dwell time. A měl pravdu, A/B testování následně tuto teorii jednoznačně potvrdilo. A dokonce se mu prý i mírně zvedly počty přihlášení k odběru newsletteru Emotikon: úsměv

O autorovi

Jsem Jan Štráfelda a působím jako průvodce online projekty. Potřebujete předělat web či e-shop? Nebo posunout internetový marketing? Poradím s obojím. 14 let budování vlastní digitální agentury mě skvěle vyškolilo – a rád se o zkušenosti podělím.

S čím také umím pomoci:

Své znalosti sdílím i na LinkedIn. Přidejte se k 2 811 marketérům, kteří z nich již pravidelně těží.