Knowledge Graph

Knowledge Graph je znalostní databáze vyhledávače Google, která mu umožňuje vnímat informace jako entity a vztahy mezi nimi (entities-based knowledge base). Takovou entitou může být například skladatel, jeho díla mohou být dalšími entitami, místa, kde žil, jsou další entity atd.

Každá taková entita je uzlem mnohaprostorového grafu vzájemně propojených informací, čímž se Knowledge Graph liší od jiných zdrojů informací, založených spíše na textech a odkazech mezi nimi (article-based knowledge base). Google o Knowledge Graph říká, že jde o princip hledání „things, not strings“, tedy věcí, nikoliv textových řetězců.

Kde se Knowledge Graph používá

Knowledge Graph panel při hledání fráze „marek eben“.

Google využívá Knowledge Graph při hlasovém ovládání svého Google Asistenta a obsažené informace také od května 2012 zobrazuje ve výsledcích vyhledávání v podobě tzv. Kowledge Graph panelu.

To je obrovský rámeček, často s mnoha obrázky a spoustou přehledně rozčleněných informací. Na desktopech se dokonce zobrazuje v pravém sloupci, kde jinak není vidět nic jiného. Získává tak obrovské množství pozornosti uživatelů.

Proč Google s Knowledge Graphem přišel

Google tím zásadně zvyšuje relevanci výsledků vyhledávání a pokračuje tak v dlouhodobém trendu zobrazování odpovědí na dotazy uživatelů přímo ve výsledcích vyhledávání, aniž by museli odcházet na konkrétní webovou stránku. Jak vám potvrdí každý SEO konzultant, Google čím dál méně plní úlohu vyhledávače informací a stává se spíše odpovídačem.

Knowledge Vault

Informace z Knowledge Graph využívá Google také jako odpovědi na dotazy související s danou entitou, třeba „marek eben věk“. Tyto odpovědi Google zobrazuje na desktopech v levém sloupci vyhledávání:

Knowledge Graph panel zobrazený na Google v levém sloupci výsledků na frázi „marek eben věk“.

Stejnou odpověď dostanete při mnoha dalších podobných dotazech, třeba „jak je starý marek eben“ či stáří „marek eben stáří“. Umožnilo to rozšíření původního konceptu Knowledge Graph jménem Knowledge Vault, které Google spustil v srpnu 2014. A zřejmě také algoritmus RankBrain. Google zde využívá strojové učení, které databázi také přikrmuje daty.

V některých případech Google zobrazuje výsledky přes oba sloupce. Typicky je tomu tak při hledání obecných frází (encyklopedického typu), na něž je odpovědí seznam odkazů. Podobný výsledek byste dostali v češtině třeba při hledání fráze „filmy“.

Knowledge Graph panel zobrazený na Google přes oba sloupce výsledků na frázi „famous actresses“.

Zdroje dat pro Knowledge Graph

Knowledge Graph panel zobrazujcíí data firmy na frázi „sherpas“.

Google čerpá data z celé řady zdrojů. Z počátku to byla hlavně komunitní databáze Freebase, jejíhož provozovatele Google v roce 2010 koupil. Tu v roce 2014 zrušil a její data převedl do Wikidata. Dále samozřejmě čerpá informace z Wikipedie a také z databáze World Factbook (který provozuje CIA).

Google také čerpá data z svého adresáře firem Google My Business. Jste-li zde registrovaní, pravděpodobně se i vaše zobrazuje v podobě Knowledge Graph panelu. To mimo jiné také znamená, že se uživatelé vyhledávače dostanou velmi rychle k recenzím, a to jak na Google, tak třeba na Facebooku. A lidé si je zde podle průzkumů skutečně čtou.

Důsledky Knowledge Graph

Odpovídání na dotazy přímo ve výsledcích vyhledávání je velmi příjemný trend pro uživatele vyhledávače, méně se však líbí majitelům webů, protože když se k nim návštěvník nedostane, nelze mu nic prodat nebo mu zobrazit reklamu, která třeba daný web živí.

V květnu 2016 už se Knowledge Graph zobrazoval přibližně ve třetině výsledků vyhledávání, které Google zobrazil. Postupně tak likviduje jiný typ odpovědí, tzv. vybrané úryvky (featured snippets), které byly pro majitele webů mnohem zajímavější, protože jim naopak přiváděly větší návštěvnost.

Nevýhodou také je, že informace pochází z poměrně malého počtu zdrojů, proti širokému spektru webů, které se dříve zobrazovaly ve vybraných úryvcích.