Obecně se termín validita překládá jako platnost. Na internetu pak pojem „validní“ určuje, zda dokument odpovídá platným standardům. Protože pro různé webové jazyky (např. HTML, XHTML, CSS) existují různé standardy, validita se určuje pro jednotlivé části stránky zvlášť. K ověřování validity stránek (validaci) slouží tzv. validátory, služby, které zadaný kód porovnají s příslušným standardem a vypíší případné chyby.
Validní stránku si tedy lze představit jako stránku korektní z pohledu gramatiky daného jazyka. Neobsahuje chyby, které mohl vzniknout omylem (např. překlepem) nebo kvůli nedostatečným znalostem kodéra. Validita se často plete se sémantikou, ta se však zabývá významem elementů, nikoliv správností jejich zápisu.
Proč je validita důležitá?
Validní stránky mají výrazně vyšší pravděpodobnost správného zobrazení v prohlížeči, zejména v prohlížečích alternativních, kterých je tolik, že v nich není možné stránky testovat. Totéž se týká i prohlížečů teprve vyvíjených. Validita tak má vliv na přístupnost webu. Validita také ovlivňuje schopnost dalších zařízení stránku správně zpracovat, např. crawlerů vyhledávačů. Tím se zvyšuje viditelnost prezentace. Validita však ovlivňuje i použitelnost webu, neboť validní stránky se v některých případech rychleji vykreslují v prohlížeči.
Validita je užitečná i z hlediska ceny vývoje webu. Validní kód je lépe čitelný, kodéři či programátoři se v něm snáze vyznají a je pro ně mnohem jednodušší opravit případné chyby či zapracovat požadované změny.
Opačný pohled na validitu vychází z faktu, že některé prohlížeče samy standardy nedodržují. Kodér tedy v některých případech musí také použít nestandardní konstrukce, aby chybu prohlížeče obešel. V tomto smyslu se často používá termín řízená nevalidita.