Deník úprav a investic

Při objednávce jakékoliv úpravy webu u zadavatele si poznamenejte její rozsah, datum realizace a cenu. Totéž platí i pro další aktivity, které mohou ovlivnit funkci a účinnost vašich stránek – reklamní kampaně, odeslání newsletterů, spuštění webu konkurence, zmínky o vašich stránkách v offline médiích… Později se vám tyto informace budou hodit.

V českých zemích není vedení podobného deníku příliš obvyklé. Pokud vím, psal o něm kdysi pouze Marek Prokop na Sově v souvislosti s tvorbou weblogu. „Palubní deník“, jak ho Marek výstižně nazval, je však užitečný prakticky u všech typů internetových projektů. Zejména jde-li o projekt složitý, drahý a s předpokladem dlouhého života.

Výhody deníku

Existují v podstatě tři hlavní důvody k vedení deníku:

• Záznam historie projektu – hodí se, potřebujete-li dohledat, kdy přesně určitá úprava na webu proběhla, jak se web vyvíjel, které jeho části byly vylepšovány, jak se měnil internet marketingový mix atd. Například v Google Analytics zjistíte, že se změnil některý dlouhodobý trend (třeba se zvýšil počet odeslání formuláře) a snažíte se vypátrat příčinu (třeba úprava paletky s výzvou k akci).
   
• Vyhodnocování návratnosti investic – poctivé zapisování nákladů vám společně s výstupy webové analytiky umožní zjišťovat klíčová data pro rozhodování o dalším směřování projektu. Například: kolik stál jeden návštěvník z PPC ve srovnání s loňským rokem? Projevilo se přepracování úvodní stránky na zvýšeném počtu objednávek? Vyplatí se investovat do budování obsahu nebo se spíše věnovat email marketingu?
   
• Předávání projektu – je-li třeba změnit vedení projektu či projekt předat jinému dodavateli, zápisky mohou být zásadní v pochopení aktuálního stavu jako výsledku předchozích úvah, zlepšení i kompromisů. Ty navíc proběhly v kontextu k tehdejšímu vývoji vně firmy (technologie, aktivity konkurence) i uvnitř firmy (požadavky na projekt, rozpočet…).

Bez deníku zkrátka nelze internetový projekt smysluplně vést, vyhodnocovat jeho úspěšnost a pokud se kolem něj střídají lidé, bude pravděpodobně docházet k opakování již jednou odladěných chyb a dalším zbytečným komplikacím.

Jak si vést zápisky

Z výše uvedeného je patrné, že zapsány by neměly být jen provedené úpravy, ale také finanční náročnost a efekt, který akce přinesla. V praxi se mi osvědčila tabulka o pěti sloupcích:

Poznámky k tabulce

• Je zřejmé, že výstupy z Analytics a další údaje je třeba doplňovat zpětně. Nebojte se deník průběžně procházet a nové informace či pohledy na věc postupně dopisovat. Zkuste si také část dokumentu vymezit jako jakousi líheň myšlenek, brainstormingový TODO list s nápady do budoucna.
   
• Osvědčuje se zaznamenávat změny včetně motivace, která nás k nim vedla (například: lidé neklikají na self promo banner kvůli jeho malé výraznosti → nechat přepracovat). Poté zpětně vyhodnotit, zda byla naše domněnka pravdivá (změnila se míra prokliku daného banneru?).
   
• Dokument začněte popisem mise a vize projektu, jeho cílů a cílových skupin. Pro kontrolu směřování projektu je užitečné mít tyto informace stále na očích a novému čtenáři to dává ostatní údaje do souvislostí.

Máte lepší systém vedení záznamů?

Podělte se s ostatními čtenáři v komentářích.

(hlasů: 2)

Publikováno 22. 9. 2009 v rubrice Project management. Přidejte komentář!